Indocina 2010, dopis treti

navazujeme volne na predchozi dopis: Pokud dumate, co ze nam to poradne chybelo, nebyl to panak ale spanek. Po poslednim vylete z Bolaven Plateau (ten na 110ccm motorce:) jsme meli v planu jet se brzy zrana podivat na mistni trh a tudiz opet nespat. BTW celkove mam pocit, ze Indocina je zeme, ktera spanku moc nepreje, cili na dospavaci dovolenou je potreba asi jet nekam jinam.

Na trh jsme se ale nakonec nedostali – nastesti jsme si ale jiz v hotelu vsimli, ze mistni architekti vesnickych jmen maji pouze hodne lokalni pusobnost, takze jsou dve vesnice stejneho jmena asi 50km od sebe. Mimochodem, jinde se zase vesnicky podle jedne silnice jmenuji vsechny stejne a lisi se pouze cislem, ktere udava na kterem kilometru lezi.

Po ceste z Pakse jsme vyzkouseli dalsi mistni druh dopravy, takzvany songthaew. Je to nejvetsi mistni verze motoriksi - tuktuku, cili klasicky maly nakladak, ktery ma plateno strisky nad korbou s lavicemi po stranach. Cesta takovym nakladakem je prekvapive vcelku pohodlne, sedite s nohama na nezbytnych pytlich s krmenim, v podstate tvari ke vsem ostatnim cestujicim, misto klimatizace vas oviva vzduch okoreneny prachem silnic a o socialni kontakty neni nouze. Jedinym nebezpecim je rychleletici hmyz, ktery by vam nejradeji vypichl oko, ale to uz tady vetsinou dobre znate z jizdy na motorce s prilbou bez stitu.

Vedlejsim efektem vyletu na korbe nakladaku bylo, ze jsme se dostali do oblasti 4000 ostrovu, po mistnim Si Phan Don. Vratkou kocabkou jsme se preplavili na nejvetsi z ostrovu, Don Khong, kde jsme byli prijemne prekvapeni poklidnou atmosferou a absenci davu. Hned dalsi den jsme se vydali na cyklovylet po ostrove, ktery ma 25 km na delku a 8km na sirku, a jednu hlavni silnici kolem dokola. Byli jsme svedky poklidne existence mistnich obyvatel, ktera se na venek projevuje zejmena pestovanim ryze a zevlovanim. Zajimavym a temer matersky dulezitym aspektem zdejsiho zivota je reka Mekong, ktera vsechny zdejsi ostruvky obklopuje. Mekong je spojeni i izolace od vnejsiho sveta, kdyz dojde chleba, musite pro nej pres reku. Od casneho rana pojizdi po rece rybarske barky, rybari tahaji site a kontroluji ratanove vrse rozlicnych tvaru. Omladina se cachta u brehu a mava naprojizdejici lodky. Matky u reky myji nadobi po snidani a obede, pripadne perou pradlo. Tesne pred setmenim pak nastava cas na vecerni koupel.

Jedem se podivat i na ostruvky Don Det a Don Kon, slibovany to raj na zemi, bez elektriny a civilizacniho shonu. Bohuzel masivni propagace zpusobena turistickymi pruvodci ve zrychlenem rizeni zpusobila prekotny rozvoj sluzeb a totalni vyhlazeni puvodniho genia loci. Hlavni silnici je sice stale vyslapana pesina okolo ostrovu a nasep byvale zeleznicky, ale vsechny tri kilometry ctverecni obou ostrovu jsou zahlceny ubytovanim pro turisty, oblohy zastinuje nova elektroinstalace a atmosfera pripomina spis rusny bulvar nez odlehly tajuplny ostrov.

Po nasvsteve ostrovu po 14 dnech opoustime Laos a jedeme do Kambodze. Nasim prvnim cilem je legendarni mesto Angkor, v dobe Velke Moravy zde sidlilo centrum nejvetsi rise te doby. Do dnesnich dob zde zbyly pozustatky nekolika tisic chramu a staveb, ktere ohromuji navstevniky monumentalitou, propracovanosti a jakousi nadcasovosti. Mame za sebou dva dny, dojmy se teprve usazuji, asi vam popovidame spis doma.

Ceka nas jeste jeden den vyletu po chramech, plavba po rece do Battambangu smerem k Thajsku, jeden den nekde tam a pak uz do Bangkoku, a hura domu. Mejte se, tesime se na vas!

Kacii & Athaj

PS: Pokud jste docetli az sem, gratuluji, nejak jsem dnes nemel souvislou myslenku (Athaj) ;)

 
cesty/indocina_2010/dopis_treti.txt · Poslední úprava: 2010/09/16 12:06 autor: srerucha

TOPlist